Slzy

Slané oči,
slané tváře,
líto mi je
vidět tě takhle.

Není důvod pro slzu,
pro dvě, tři, ani čtyři,
co by ti přinesly
pod tvé oči sůl.

Není ani příčiny,
proč by ti měla stékat po tváři
jedna polovina slzy
rozmazávající tvoji vizi.

Ani jedna třetina,
či jedna čtvrtina!
Nenalezneš důvod,
proč by tvé líce smočila

byť jen jedna pětina
slzy z tvého oka.
Je ale mnoho důvodů,
proč bys brečet neměla.

Je zhruba tolik důvodů
jako je přirozených čísel,
proč bys slzy utřít měla
a ze smutku se posunout.

A ještě víc je důvodů,
jako čísel reálných,
proč bys v klidu měla jít
se září ve svých očích domů.

Radost v smutek měníš
skrz ten pár tvých slzavých očí,
ten je jako dva ledové kruhy,
jimiž proudí radost má s nenulovou divergencí.

A co víc mi žíly trhá,
je si potom uvědomit,
že to já jsem smutná příčina,
proč z tebe nyní radost prchá.

Ale věř mi prosím, když ti říkám,
že nedorozumění a nic víc,
je důvod proč tu stojíš,
smutná celá plakajíc.